Jste člověk smířený s tím, že práce s volantem a ovládání pedálů je dnes takovou samozřejmostí jako dýchání? Přivykl nebo přivykla jste si řízení auta natolik, že je to přirozená a každodenní součást života? Schválně se zkuste zamyslet nad následující situací: když sedáte do auta a jedete, kamkoliv potřebujete, přemýšlíte o tom, zda bude prostor k zaparkování auta na dobu, kdy ho právě nebudete používat?
Nejpravděpodobnější odpověď zní: jak kdy. Jsou lokality, kde si s místem pro auto netřeba hlavu lámat vůbec. A potom jsou takové, kde jen při jejich vyslovení naběhne představa objíždění bloků a zoufalých neúspěšných pokusů nechat auto na bezpečném a cenově přijatelném místě. Největším strašákem jsou asi exponovaná místa při dopravní a nákupní špičce (protože už se nedostává pro další vůz prostor) a centra velkoměst (protože je tam málo muziky za hodně peněz, tedy velmi omezený počet míst za přemrštěné ceny).
Před letadlem myslete na auto
Obecně platí, že s parkováním se vyplatí si dělat alespoň trochu těžkou hlavu, když:
- víte, že vás tlačí čas a nemůžete si dovolit žádnou prodlevu při shánění místa na náhodu
- míříte někam, kde se dá předpokládat velká hustota řidičů se stejnou parkovací potřebou jako vy
- vám není jedno, kolik za parkování zaplatíte
- víte, že budete potřebovat místo na stání na delší dobu
Všechny skutečnosti se samozřejmě týkají plánovaných cest s velkým C, rutinní doprava dětí do školy a kroužků nebo snad vyzvednutí tchýně na nádraží nestojí v tomto ohledu za řeč. Naopak na jakou situaci jsou všechny podmínky jako ušité, je plánovaná doprava na místo startu ještě významnějšího podniku: příjezd k letišti a zaparkování u něj.
Pro domorodce je to jiné
V poslední době se v souvislosti se stoupajícími cenami bydlení a energií řeší otázka, jak moc výhodné a finančně udržitelné je bydlení ve velkých městech ve srovnání s venkovem. Výčet všech pro a proti a protichůdných názorů by jistě vydal na několik stran textu, ale pro pasažéry letecké dopravy je bydlení v místě, kde se nachází letiště nepopiratelnou výhodou. Jsou přivyklí husté velkoměstské dopravě jako řidiči i jako uživatelé veřejných dopravních prostředků a vůbec svou znalost poměrů dovedou využít ke spokojenosti své a svého vozu.
Vyhnout se Praze
Obyčejného venkovana a nedejbože svátečního letce oproti tomu omývá dvojnásobná hrůza: přemýšlí, jestli let ve zdraví zvládne a přežije, a jak se dostane k letišti, jinými slovy kde ta Ruzyně v Praze vlastně je. Jako dar z nebe musí působit objev, že na letiště, jež se nachází v městské periferii, se dá přijet z druhé strany od Kladna a hlavnímu městu se za volantem úplně vyhnout. Především pro pasažéry ze západnější poloviny Čech existuje možnost parkování u letiště Buštěhrad. To je de facto ve vesnickém prostředí, kam se zvládne dopravit začínající, průměrný i sváteční řidič s respektem k tramvajím a mnohaproudovým komunikacím.
Při transportu na letiště tak odpadne aspoň část stresu, která létání a cestování byť jen podvědomě může provázet. Příletištní venkovská parkoviště jsou z podstaty věci o něco levnější (neplatí zde velkoměstská přirážka), ale přitom splňují požadované standardy kvality. Těch několik málo kilometrů na okraj Prahy, k letišti a terminálům dopraví klienty parkoviště minibusy provozované jako součást parkovištních služeb. A při návratu bude týž zaměstnanec parkoviště vyčkávat u tabule příletů, aby klienty dopravil opět k jejich vozu. Kdo nemusí mumraj velkoměsta, může se nerušeně soustředit pouze na let.
Jak ve vás vyvolává představa ježdění autem po Praze nebo jiném velkoměstě v době dopravní špičky?
Odrazují vás problémy s parkováním někdy od jízdy vlastním vozem?
